Myšák Eda nechce chodit do školky!
Hezká knížka pro nejmenší děti a předškoláky.
- ⌚ 2 min.
Znáte pohádku o myšáku Edovi, který nechce chodit do školky? Já už ano! Tato naučná knížka s názvem Myšák Eda nechce chodit do školky mi nedávno padla do oka a uchvátila mne na první pohled, a to nejen z toho důvodu, že moje dcera půjde letos v září poprvé do školky:)
Příběh napsala Anna Casalis (o český překlad se postarala Alena Poisertová) a ilustroval ho Marco Campanella. Publikaci vydalo nakladatelství Junior (Fortuna Libri) v roce 2006.
Téma této knihy, jak již ze samotného názvu vyplývá, bude za necelé tři měsíce velmi aktuální, a tak mě (jako každou mámu, která po prázdninách nastoupí do práce) zajímalo, jak je zpracováno. Ani na chvilku jsem neuvažovala nad možností, že by knížka mohla mít nějaký přínos pro tříleté čtyřleté děti, ale byla jsem mile překvapena. Téma je zpracováno přímo brilantně – chytře podbízí děti, aby se návštěvy školky nebály, porozuměly tomu, proč musí chodit do školky, aby přišly na to, že vlastně samy chtějí chodit do školky, kde si mohou hrát s kamarády a užít si spoustu legrace.
Děj příběhu není nijak složitý. Jedná se o poutavý příběh malého myšáka, jehož maminka si našla práci přes inzerát, aby si rodina finančně přilepšila. Jenže malý myšák ji nechce pustit, bojí se, že se maminka nadobro změní, že už si s ním nebude hrát. Když maminka Edu odvádí poprvé do školky, Eda se na ni zlobí a pláče, že chce zůstat doma s maminkou. Ve školce si však brzy nachází nové kamarády, s kterými se dobře baví, a když pro něj maminka odpoledne po práci přichází, Eda je šťastný nejen proto, že ji vidí, ale také proto, že může chodit do školky a hrát si s dětmi, protože si ten první den ve školce náramně užil.
Tato interaktivní kniha oslovuje malého posluchače, který díky zvířecím hrdinům prožívá to, co už dávno zná. Základním prvkem je rodina (tatínek myšák, maminka myš a myšáček Eda) a od ní se odvíjí motivy z běžného života – návyky, zvyky, rituály (uspávání dětí, povídání si s nimi před spaním, pusa na dobrou noc, objímání rodičů po odloučení, odvádění do školky a vyzvedávání ze školky, povídání o tom, co ve školce dítě zažilo aj.), věci, které jsou dané (rodiče chodí do práce atd.), ale také neřesti (pojídání sladkostí).
Kromě toho, že je kniha prodchnutá nádhernými a roztomilými ilustracemi, které potěší nejen dětského posluchače (či začínajícího čtenáře), ale i dospělého, který knížku dítěti předčítá, podněcuje malé čtenáře přemýšlet, hledat odpovědi na otázky, které jim vypravěč pokládá, a ukázat své znalosti. Např.: „Kam by ses schoval ty? Spočítej kuličky na počítadle. K čemu slouží prasátko (pokladnička)? Umíš telefonovat? Jaké ovoce vidíš na nástěnce? Jaká zvířátka chodí s Edou do školky? Zkus namalovat ovoce, které ti chutná.“
Jsem moc ráda, že jsem v obchodě na takovou knížku narazila. Baruška chce každý večer před usnutím přečíst pohádku o tom, jak malý Eda nechtěl chodit do školky, a přísahá, že ona se do školky těší! Tak uvidíme, zda jí v září něco z té knížky utkví v paměti.