Facebook icon RSS icon YouTube icon

Jak krtek ke kalhotkám přišel (Krtek a kalhotky)

První pohádka o Krtečkovi z doby, kdy ještě Krteček nebyl tím a takový, jak ho známe dnes. Epizoda Jak krtek ke kalhotkám přišel je dost jiná, než všechny ty příběhy, které přišly po ní. Film vznikl v roce 1957 a nese si v sobě velmi silné otisky té doby.

Dnes po 65 letech od uvedení tohoto krátkého animovaného filmu pro děti, zná Krtečka každé dítě. Odrostly na něm již minimálně tři generace dětí. Příběh pohádky Jak krtek ke kalhotkám přišel lze jednoduše popsat jako trampoty kreslené postavičky Krtka, která si chce nechat ušít kalhotky. Přitom musí být zvládnut celý výrobní proces: od získání lnu na látku, přes výrobu samotné látky, nastříhání látky na kalhoty a ušití kalhot. Nejde tak vlastně pouze o pohádku, jako spíše o realistický naučný film pro děti z textilního průmyslu.

Podle tohoto krátkého filmu byla napsána také stejnojmenná kniha, která se hojně prodává dodnes. Kresby Zdeňka Milera doplnil text z pera známého českého spisovatele Eduarda Petišky. Eduard Petiška je znám také díky celé řadě dalších knížek, které napsal pro děti.

Jak krtek ke kalhotkám přišel

 

Postava Krteček

Režisér, výtvarník a tvůrce Krtka Zdeněk Miler v roce 1957 jistě netušil, že právě vytvořil legendu. Postava Krtečka z té doby ještě nemá definitivní podobu, kterou známe z pozdějších dílů, ale základ zůstal. Roztomilé, čiperné, pilné a přátelské zvířátko, které chce v každé situaci pomoc a být užitečné svému okolí. Výtvarně šlo ale ještě o trochu jinou postavičku. Krteček se teprve utvářel. Svou definitivní podobu začal získávat teprve až počínaje druhou epizodou Krtek a autíčko.

Charakteristické modré kalhoty s náprsní kapsičkou, které zvířata Krtkovi ušila, dala lidový název kalhotám zvané krtky. Další zajímavostí je, že na prvních nákresech postavičky Krtečka měl Krtek na hlavě čepici s kšiltem. O tu ale záhy přišel a místo ní Krtkovi výtvarník Zdeněk Miler namaloval lopatku.

Pohádka o Krtkovi a kalhotkách, jak bývá tento díl někdy lidově nazýván, se liší od ostatních dílů také v tom, že se v ní mluví. Je to plně dabovaná animovaná pohádka. To až později na základě inspirace, kterou Miler získal od svých malých dětí, Krtek přestal mluvit a začal vydávat pouze dětské zvuky: milý smích a výrazný údiv. Tím získala postava Krtečka své osobité kouzlo a nezaměnitelný rozlišovací rys.

Krteček angažovaný

Téma dílu Krtek a kalhotky či správě tedy Jak krtek ke kalhotkám přišel odráží soudobou politickou situaci. Všeobecný budovatelský optimismus a kolektivní duch byl námětem, respektive východiskem i vyústěním mnoha soudobých budovatelských filmů.

Krteček nebyl výjimkou, také Krtečka můžeme do značné míry považovat za angažované dílo. Společná práce všech článků výrobního řetězce vedle ke zdárnému zhotovení díla, k dobrému konci. Čili k výrobě Krtkových kalhot, které jednoznačně evokují montérky. Podobně tomu bylo např. také u jiné slavné pohádky z tehdejší doby Císařův pekař (a Pekařův císař). I tato pohádka má podobné vyznění - čili že poctivá práce jednotlivce na společném díle vytváří lepší a plnohodnotný svět pro všechny, ve kterém každou překážku lze překonat.

Krteček a kalhotky je tedy sice angažované dílko, nicméně Zdeněk Miler s touto zakázkou "komunistické garnitury" naložil více než důstojně. Vytvořil nadčasový snímek, jenž ze své působnosti neztratil nic ani po více než půl století. Angažovanost z filmu odsunul čas, neboť dnes filmy jakož i celý svět lidé interpretují z jiných, ideologicky ne podmíněných hledisek. Naproti tomu v prvním animovaném snímku o Krtečkovi zůstalo nedotčeno skvělé výtvarné provedení, které zachovává charakter tvorby 50. let, jež byla ne velmi vysoké úrovni, a přitom výtvarná stránka z dnešního pohledu není v tom negativním smyslu archaická, okoukaná nebo nudná.

Bohužel to stejné se nedá říct o nových, resp. nejnovějších dílech Krtečka, o nichž již nelze hovořit jako o krátkém animovaném filmu, ale pouze jako o Večerníčku. Ale to už je jiný příběh.

Kategorie: 

Komentáře