Podzimní básničky
Výběr krátkých básniček a říkanek o podzimu. Nejhezčí podzimní poezie pro děti.
Foukej, foukej větříčku
Foukej, foukej, větříčku,
shoď mi jednu hruštičku.
Shoď mi jednu nebo dvě,
budou sladké obě dvě
Podzim
František Hrubín
Padá listí zlaté, rudé,
jeho plná zahrada.
A co potom padat bude,
až to listí opadá?
Potom bude padat sníh,
co ho bude ve větvích.
Co ho bude všude, všude,
jen to slunce bude rudé.
Táta náš šel na houby
Táta náš šel na houby,
jestli on tam zabloudí!
Nezabloudí, těšte se,
on Vám houby přinese.
Bude zima, bude mráz,
Bude zima, bude mráz,
kam se ptáčku, kam schováš?
Schovám se já pod mezu,
až přestane, vylezu.
Jabloň v létě dává plody
Jabloň v létě dává plody,
na podzim pak listí shodí.
Celou zimu drží půst,
na jaře se učí růst.
Přišel podzim do zahrady
Přišel podzim do zahrady,
všechny barvy namíchá,
s každým lístkem ví si rady,
barvy na něj nadýchá.
Konec léta je tu, děti,
podzimní už přišel čas,
listí k zemi s větrem letí,
plno zlata je tu zas.
Vlaštovičko
Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje,
bude brzo mráz.
Listopade
Listopade, listopade,
už ti mlha slunce krade,
poslední list plachtí k zemi,
mráz přijíždí se sáněmi.
Padá na zem suché listí
Padá na zem suché listí,
stromy půjdou brzy spát.
Každý proto snadno zjistí,
že už nastal listopad.
Leze ježek, leze v lese
Leze ježek, leze v lese,
náklad ani neunese.
Do listí se zahrabal,
stočil se a spal a spal.
Jablka
Jiří Žáček
Jablíček je plný sad,
půjdeme je očesat.
Pojeď se mnou, milý ježku,
vezmeme si koloběžku.
Pojeď se mnou do sadu,
dám ti jablek hromadu.
Červík Pepík
Červík Pepík v jablíčku
má strakatou čepičku.
Vesele si žije,
šťávičku si pije.
Zahradníček s motykou
Zahradníček šel do zahrady s motykou, motykou,
vykopal tam rozmarýnu velikou, velikou.
Nebyla to rozmarýna, byl to křen, byl to křen,
vyhodil ho zahradníček z okna ven, z okna ven.
Vlaštovičky čiřikají
Vlaštovičky čiřikají,
o čempak si povídají?
Jedna se ptá: „Už je čas?“
A ta druhá: „Kde je sraz?“
A co zašuměla bříza: „Máte letenky a víza
do Egypta, na Krétu?“
Tady už je vlaštovičky,
tady už je po létu.
To barevné listí. Ty čarokrásné barvy všude kolem. To už je samo o sobě jako poezie. Poezie září, říjnu a listopadu. Babí léto. Sklizená pole. Draci na nebi. Poezie podzimu.
Neláká vás ta krásně zbarvená krajina k procházce po lese, po sadu, aleji? Jen si to představte: Chodit po pestrobarevných listech spadlých ze stromů jako po vzácném koberci s orientálními vzory.
Neinspiruje vás ta podzimní příroda dokonce ke skládání básní? Mnoho autorů inspirovala. A my máme teď možnost si některé jejich básničky a říkanky o podzimu přečíst. Nebo se některou z nich rovnou naučit zpaměti.
Vybral jsem několik podzimních básniček a říkadel. Ale pouze ty veselé; hezké básničky pro děti, verše, které se rozplývají nad krásnou podzimu. Žádné smutné a zádumčivé tady nehledejte – a že jich existuje, i tyto pocity se totiž s podzimem pojí. Doufám, že se vám básničky o podzimu budou líbit a zpestří vám den vymalovaný v podzimních barvách.