Malá mořská víla a jazykové korektury knih pro děti
Se svojí dcerou si, tak jako řada jiných maminek, pravidelně čteme knížky. Rády si v nich listujeme, prohlížíme si obrázky, sledujeme dobrodružství nerozlučných přátel a s napětím čekáme na rozuzlení všech situací.
Momentálně je u nás nejoblíbenější knihou Malá mořská víla Ariela – Kouzla pod mořskou hladinou od Walta Disneyho (nakladatelství Egmont). Mojí holčičce se knížka moc líbí – v současné době u nás vítězí na plné čáře (z vlastní zkušenosti ale vím, že je to vítězství velmi pomíjivé – za týden už tomu bude jinak).
Moje dítě se od této publikace nedokáže odtrhnout. Jenže mně ta kniha zas až tak úžasná nepřijde. Nejspíš je to proto, že na díla a texty pro děti nahlížím očima své profese jazykové korektorky. Jsem toho názoru, že přípravě knih by měla být věnována velká pečlivost. Pro ty dětské to platí dvojnásob. Jenže tady tomu tak nebylo.
V českém jazyce je dostupných několik knih o mořské víle Ariel. Tyto texty jsou inspirované příběhem pohádky Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla. Člověk tedy má možnost srovnávat. A nelze si proto nevšimnout, kolik nesrovnalostí lze najít ve zmiňované publikaci.
Nejprve bych se zaměřila na překlad knihy. Nelíbí se mi, že vlastní jméno víly zní Ariela, tzn. skloňuje se podle vzoru žena (oproti nesklonnému Ariel). Je sice fajn, že je jméno počeštěné, nicméně v dalších knihách, které jsou na trhu dostupné a jež pojednávají o malé mořské víle, najdeme jméno Ariel.
Totéž platí i pro postavu Arielina věrného přítele – platýse Fábia, který v jiných publikacích vystupuje pod jménem Šupinka.
Vzhledem k tomu, že se jedná o tytéž postavy objevující se v mnoha knihách od Walta Disneyho, překlady by měly být jednotné. Děti pak nedokážou pochopit, „proč je to Fábio, když to má být Šupinka“ (a chudák rodič, který se to takovému malému rozumbradovi snaží nějak rozumně vysvětlit). Nicméně toto knížce nevyčítám. Vím, že překlady vlastních jmen a přezdívek nejsou nijak lehké.
Co však považuji za hrubý nedostatek, je, když v rámci jednoho textu je pohádková postava mořského raka Sebastiána jednou označována za kraba, podruhé za malého ráčka a občas také jako mořský rak. Takže dítě, které rozezná mořského kraba od říčního raka, z toho může být jaksi zmatené.
A taktéž mne zarazila faktická chyba na str. 26: Sebastián zachraňuje věrného kamaráda Fábia. „Jsi volný, malý ráčku,“ zašeptal. „Pospěš si!“ „Děkuji, Sebastiáne. Jdu za tebou!“ Ráček pomáhá vysvobodit rybičku, takže by jí měl říct: Jsi volná, malá rybko (nikoli jsi volný, malý ráčku). Zas až tak rozsáhlý text to není, aby tomu při jazykových korekturách nemohlo být věnováno odpovídající množství času.
Jak jsem již zmínila, jelikož jsou mým denním chlebem jazykové korektury, nemohu si nevšimnout nedostatků, které kniha má. Těžko říct, zda je chyba na straně překladatele, redaktora či korektora. Nicméně právě proto, že je to kniha pro malé děti (ať už posluchače či začínající čtenáře), mělo by se jí věnovat více pozornosti. Dětští čtenáři si to za svou snahu číst knihy v dnešní přetechnizované době přece zaslouží.