Pohádka O kohoutkovi a slepičce (Božena Němcová)
Pohádku zde uvádíme v původní, neupravené verzi, jak jí spisovatelka Božena Němcová v devatenáctém století napsala. V textu pohádky se proto místy vyskytuje svým způsobem zastaralý český jazyk, který může být pro dnešního čtenáře poněkud méně srozumitelný nebo obtížnější na čtení, prostě trochu krkolomný. Předem také upozorňuji citlivější rodiče, že tato klasická pohádka O kohoutkovi a slepičce má konec, o kterém nelze říct, že je šťastný. Šťastné konce mívají některá jiná, modernější či ryze moderní zpracování tohoto pohádkového příběhu, ve kterém vystupují kohoutek a slepička, tento nikoli.
Pohádka O kohoutkovi a slepičce
„Studánko, studánko, dej mi krůpěj vody mému kohoutkovi; on se na kopečku dáví, zdvíhá vzhůru nohy.“
Studánka odpoví: „Vody tobě nedám, až mně přineseš z lípy lísteček.“
Slepička lípě dí: „Lípo, lípo, dej lístek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi.“
Lípa slípce praví: „Nedám ti lísteček, až mi od švadleny přineseš šáteček.“
Slípka běží, švadlenu prosí: „Švadleno, švadleno, dej lípě šáteček, ona dá lísteček, studánka vodičky.“
Švadlena opět dí: „Nedám ti šáteček, až přineseš hedvábí od královny Sáby.“
Slepička běží k Sábě, žádá: „Králičko, Sabičko, dej mi hedvábíčko, ať je dám švadleně, švadlena šáteček, lípa lísteček, studánka vodičky.“
Králička slípce praví: „Nedám hedvábíčko, až mi dáš od ševce překrásné střevíce.“
Slípka běží k ševci, praví: „Ševče, ševče, dej této králičce překrásné střevíce; ona dá mi hedvábíčko, hedvábí – šáteček, šáteček – lísteček, lísteček studánce a studánka dá vody.“
Švec slípce odpoví: „Nedám ti střevíce, pokud nepřineseš štětiny od svině.“
Slípka běží, prosí: „Svině, svině, dej ševci štětiny, on mi dá střevíce, dám je té králičce, králička dá hedvábí, švadlena šáteček,lípa lísteček, studánka vodičky.“
Svině slípce dí: „Nedám ti štětiny, až mi dáš od mlatců vydrolené zrní.“
Slípka běží, prosí: „Mlatci, mlatci, udělte mi zrní, ať dám této svini, ona dá štětiny, švec dá střevíce, králička hedvábí, švadlena šáteček, lípa lísteček, studánka vodičky.“
Mlatci slípce praví: „My nedáme zrní, až nám od šafářky přineseš smetany.“
Slípka běží k šafářce, žádá: „Šafářko, šafářko, dej mlatcům smetany, oni dají zrní, zrní dáme svini, svině dá štětiny, štětiny střevíce, střevíce králičce, králička hedvábí. Hedvábí šáteček, šáteček lísteček, lísteček studánce a studánka dá vody – vody kohoutkovi, který zdvíhá nohy.“
Šafářka slípce praví: „Nedám ti smetany, až z pole přineseš velkou plachtu trávy.“
Než to všecko slepička oběhala a snesla a nazpět k ubohému kohoutkovi od studánky drobet vody přinesla, nalezla jej již mrtvého.